|
so:text
|
Nepůjdu tak daleko, abych řekl, že zabývat se historií myšlení bez důkladného studia matematických idejí jednotlivých epoch je jako vynechat Hamleta ze hry, která je podle něho nazvána. To by bylo přespříliš. Ale jistě by bylo analogické vynechat postavu Ofélie. Takové přirovnání je obzvláště přesné, vždyť Ofélie je pro hru dosti podstatná, je půvabná – a poněkud bláznivá. Řekněme, že posedlost matematikou je posvátným šílenstvím lidského ducha, útočištěm před naléhavými požadavky každodenního dění. (cs) |
