|
so:text
|
Hřích vždy míří ke krajnosti; vždy, pokaždé, když povstává, aby pokoušel či sváděl, bude-li mít volný průchod, bude směřovat k nejvyššímu hříchu svého druhu. Každá nečistá myšlenka či pohled by byla cizoložstvím, mohla-li by, každá myšlenka nevěry by byla ateismem, dovolilo-li by se jí se vyvinout. Každý nárůst žádosti, má-li mít volný průchod, dosahuje vrcholu ničemnosti; je jako hrob, který se nikdy neuspokojí. Lstivost hříchu vidíme v tom, že zpočátku jsou jeho návrhy umírněné, ale když převládnou, zatvrzují lidská srdce a přivádí je do záhuby. (cs) |
