|
so:text
|
Cítil jsem v kostech vítězství judaismu, který po dva tisíce let exilu z Izraelské země snášel perzekuci, španělskou inkvizici, pogromy, protižidovské dekrety, omezování i masové vraždění nacisty v naší vlastní generaci, a dosáhl naplnění své staleté touhy − návratu na svobodný a nezávislý Sion. Byli jsme toho večera šťastní, tančili jsme a naše srdce byla vděčná všem národům, jejichž představitelé hlasovali pro rezoluci. Slyšeli jsme jak pronášejí to magické slovo „yes,“ když jsme poslouchali jejich hlasy na rádiových vlnách ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Tančili jsme − ale věděli jsme, že před námi leží bitevní pole. (cs) |
